Home / STUDIUM A KARIÉRA / Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická / Zveme Vás na pardubickou "Noc mladých výzkumíků"

Kontakt

Univerzita Pardubice
Fakulta chemicko-technologická
Studentská 573
532 10 Pardubice
 
tel: 466 037 294, 466 036 111 (spojovatelky)

dekanat.fchtSPAMFILTER@upce.cz
www.upce.cz/fcht

 

studijni.fchtSPAMFILTER@upce.cz
Mám zájem ...

Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická

Historicky nejstarší fakulta univerzity, Fakulta chemicko-technologická, je fakultou s pětapadesátiletou tradicí a vysokým kreditem v České republice i zahraničí. Vyspěla ve významné centrum výuky chemie a technické chemie, materiálového inženýrství, chemických technologií, ale i biologických a biologicko-chemických oborů, manažerských a řídících procesů.

Více informací o studijních programech naleznete zde.

Dny otevřených dveří: ANO
Možnost ubytování: ANO
Možnost stravování: ANO
Možnost stipendia: ANO
Možnost výměnných pobytů: ANO
Spolupráce se zaměstnavateli: ANO
Mimoškolní činnost: ANO

Zveme Vás na pardubickou "Noc mladých výzkumíků"

Tajemná atmosféra pardubického zámku bude v úterý 8. dubna dotvořena díky „Noci mladých výzkumníků“. Tehdy se totiž v 16 hodin otevřou brány Východočeského muzea a vám bude umožněné nahlédnout pod pokličku hned několika oborům. Zde si totiž pro návštěvníky připravili zástupci jednotlivých fakult Univerzity Pardubice prezentace zajímavostí, jež se dotýkají jejich obrů.

Fakulta chemicko-technologická si připravila novou sérii pokusů, jež jistě zaujmou i laiky. Uvidíte zde separaci DNA z ovoce a zeleniny, výrobu zmrzliny, bude vám umožněno zkusit si měření kvality vody, uvidíte model sopky, nebo pod mikroskopem budete mít možnost prozkoumat mikrosvět krystalů. Z minulého ročníku jistě návštěvníkům v paměti uvízly přírodní fluorescentní látky a tak pro velký úspěch budou opakovány. Tentokrát však s jinými rostlinami, jež poskytují jiné barvy.

zámek noc

Pokud se však chcete více blýsknout v „chlapských řemeslech“, tak Dopravní fakulta právě pro vás vytvoří na nádvoří zámku kovářskou dílnu se vším všudy. Uvidíte zde výheň, kovadlinu i brusírnu. Elektrotechnici zase předvedou ukázky 3D animací a jistě mnoha z nás splní dětský sen, když nám propůjčí ovládání robota. Restaurátoři z Litomyšle nám ukáží svůj um při vracení krásy památkám. Ukáží nám tedy, jak probíhá pozlacování, ale také jak se restaurují staré knihy včetně vazeb.

Ovšem nejen technikou je člověk živ. I zástupci z filosofické fakulty si pro nás připravili zajímavý program. Provedou nás zákoutími luštění historických nápisů a to doplní o divadelní pásmo, jež vás seznámí s kubánským humorem, a divadlo o energii. Ekonomové si připravili několik ryze praktických ukázek zaměřených na odhalování falešných bankovek a na rizika spojená s dluhy a dluhovou pastí. A matematici vám předvedou, že i matematika může být zábava a dá se při ní kreslit.

Pokud by vás zajímalo něco ohledně zdravotního stavu, tak vás jistě potěší přítomnost zdravotníků, kteří vám změří tlak a procento tuku v těle, ukáží modely porodu a předvedou některé ze záchranných zákroků.

A jelikož velká část programu se koná ve večerních až nočních hodinách, tak ani královna noci – hvězdná obloha – neunikne pozornosti návštěvníků. O to se již postarají zástupci Hvězdárny barona Artura Krause (letos slavíme 160. Výročí od jeho narození), DDM Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice, kteří v případě bezmračné noci provedou zájemce noční oblohou. Pokud by snad počasí nepřálo, budou připraveny počítačové animace a fotografie.

Celý program doplní ještě přednáška RNDr. Ladislava Lemberka na téma „Netopýři nejsou létající myši“, a četba z vědecko-populárních knih pro děti a v pozdějších hodinách pro dospělé.

„Noc mladých výzkumníků“ je určená všem, kdo rádi objevují nové věci a dozví se něco navíc, bez ohledu na věk. Děti, mládež, rodiče i prarodiče jsou vítání, stejně tak i kolektivy jako kroužky nebo školy. Akce se koná v rámci projektu Brána vědě/ní otevřená popularizující vědu kolem nás, který realizuje Univerzita Pardubice s pomocí Evropského sociálního fondu.

Autor: Bc. Jindřich Kára, karajindrich@gmail.com


Komentáře